Říjen 2007

Hlavonožci

17. října 2007 v 19:30

Hlavonožci

Z námořnických krčem do pracoven zoologů
Po staletí vyprávěli námořníci v přístavních krčmách o obrovitých chobotnicích, které občas napadly jejich lodě. Byly to historky plné dobrodružství, fantazie a přehánění a Obrazeknikdo z vědců jim nevěřil. S jednou výjimkou. Tou byl francouzský odborník na měkkýše Denys de Montfort, žijící koncem 18. a začátkem 19. století. Ten sbíral a prověřoval dlouhá léta všechny informace o obrovských hlavonožcích a došel k závěru, že vyprávění námořníků nejsou výmyslem. Rozeznával dokonce dva typy. ObrazekPrvní typ nazval jménem kraken. Měl se vyskytovat v severních mořích, v oceánu plaval volně a nebyl tak útočný. Druhý typ pojmenoval chobotnicí kolosální. Ta žila podle něj u dna v tropických mořích a byla mnohem nebezpečnější. Podle Montforta byla robvněž zodpovědná za většinu útoků na plachetní lodě. Pokud šlo o velikost těchto oblud, netroufl si odhadnout jejich rozměry, ale byl přesvědčen, že hmotnost největších exemplářů je větší než hmotnost největších kytovců. Jeho vědečtí kolegové však na jeho argumenty reagovali posměchem, někteří z nich dokonce nenávistně a vědecky ho znemožnili. Označili jej za lháře a podvodníka a vyloučili jej z vědeckého života. Nedokázali přijmout nic, co se vymykalo tehdy platným názorům.
Král všech krakatic
Přišel rok 2003, který byl v poznávání gigantických hlavonožců doslova bombou. V březnu zachytila síť rybářské lodi plující mezi Tasmánií a Antarktidou mladou samici obrovité krakatice dosud zcela neznámého druhu - a jak se později ukázalo, i rodu. Exemplář měřil 11,5 metru a zoologové propočetli, že dospělý jedinec musí Obrazekdosahovat délky okolo pětatřiceti metrů, tj. téměř dvojnásobné, než je délka krakatice obrovské. Největší jedinci možná i více. Rovněž tělo nově objeveného hlavonožce je mnohem zavalitější a mohutnější. Liší se dále i tím, že každé z jeho ramen je kromě přísavek vybaveno i pětadvaceti otáčivými háky ostrými jako žiletka. Nově objevený hlavonožec dostal vědecké jméno Mesonychoteuthis hamiltoni - krakatice Hamiltonova. Předpokládá se, že kořistí těchto gigantických dravců se mohou stát i vorvani, kteří se běžně živí krakaticemi obrovskými.
Gigantická chobotnice znovu na scéně
To však nebyl všem překvapením roku 2003 konec. Koncem června byly na pobřeží Chile nedaleko města Los Muermos, asi tisíc kilometrů jižně od Santiaga, objeveny zbytky obrovitého hlavonožce, jako vejce vejci podobného tomu z roku 1896, vyvrženému tehdy na pobřeží Floridy. Zbytky byly opět nekompletní a větší části chapadel uhynulého živočicha urvány žraloky. I tak však měly pozůstatky o celkové délce 14 metrů hmotnost přes 13 tun. V těchto dnech byly publikovány i výsledky testů odebraných vzorků tkáně provedených americkými vědci z ISC, které podobně jako v případě záhadného živočicha vyvrženého oceánem u St. Augustine potvrdily, že šlo nade vší pochybnost o gigantickou chobotnici druhu Octopus giganteus. Je Obrazektěžké odhadnout, čím se tento obr v hlubinách oceánu živí. Na rozdíl od krakatic jsou chobotnice tvory dna, a tak jsou to zřejmě velcí hlubinní krabi a jejich příbuzní, kteří připadají v úvahu jako první. Vyskytly se ale i názory, že gigantická chobotnice může lovit vorvaně, potápějící se do hlubin za krakaticemi obrovskými. Podle této hypotézy jej uchvátí několika chapadly, zatím co dalšími je pevně přisáta ke skále, a tím jej utopí. Vyskytla se i domněnka, že vorvaně k sobě úmyslně navede, když se dravý kytovec snaží svým echolokátorem vypátrat v hlubinách krakatice. Zatím nám nezbývá než přiznat, že o gigantických chobotnicích víme jen to, že existují. Musíme doufat, že v blízké budoucnosti vyvrhne oceán čerstvou a kompletní mršinu, abychom konečně poznali tvora, který je nejžhavějším kandidátem na titul nejpříšernějšího živočicha naší planety.
Děsivá ambazombi z pobřeží Guineje
V Guineji se vypráví o mořské příšeře ambazombi. V překladu to znamená zlá čarodějná ryba. Tento překlad však není významově přesný. Guinejští černoši nazývají jménem ryba všechno, co žije v moři, a tak by byl mnohem správnější překlad zlý mořský čaroděj nebo mořský ďábel. Popis ambazombi odpovídá jednoznačně obrovité chobotnici. Mimo jiné žije prý i u ostrůvku Roume v souostroví Loos nedaleko Conakry. Podle místní pověsti tam střeží pirátské poklady uložené v podzemních jeskyních ostrova, přístupných jen z moře hluboko pod hladinou.V této souvislosti je zajímavé, tvrzení domorodců, že ambazombi dokáže vystoupit na břeh a dokonce tam útočit na lidi.
Obrovité chobotnice japonských ostrůvků
Pozoruhodné je, že podobné přesvědčení o velkých chobotnicích vylézajících na břeh chovají i japonští rybáři. Ti bez nejmenších pochybností tvrdí, že u některých skalnatých ostrůvků žijí obrovité chobotnice, které občas vystupují na břeh, ukryjí se za velkými balvany a dlouhými chapadly loví lidi, kteří se dostanou do jejich blízkosti. Tyto ostrůvky jsou místním obyvatelům dobře známy a zůstaly neobydleny. Když však na ně náhodně zavítá někdo cizí, může se stát obětí vodních monster. O této víře, jejíž kořeny sahají v čase velmi hluboko, svědčí i kresby slavného japonského malíře Hokusaje, zachycující ďábelské hlavonožce při lovu lidí. Většina známých druhů chobotnic není aktivního pohybu na souši schopna. Neudrží se ve vzpřímené poloze. Existuje však jedna menší pacifická chobotnice, která záměrně vylézá na pobřeží, velmi dobře se na zemi pohybuje a loví malé kraby a jiné drobnější suchozemské živočichy. Mají obrovité chobotnice s mimořádně tuhou tělesnou tkání, z více než 90% tvořenou kolagenem, podobnou schopnost?
Obávaná tanihwa Nového Zélandu
V březnu 1968 vyvrhl oceán na pláži Muriwai Severního ostrova Nového Zélandu pozůstatky obrovitého mořského živočicha asi 9 metrů dlouhé a 2,5 metru vysoké. V jednom místě vybíhal z těla kus chapadla, ostatní byly odtrženy. Byly pořízeny fotografie a profesor J.E.Morton, předseda Zoologického oddělení Aucklandské univerzity, prohlásil: "Nedovedu si vzpomenout na nic, co by to mohlo připomínat." To je vše, co je o mořské příšeře z pláže Muriwai známo. Žádný další průzkum, žádné biologické analýzy nebyly provedeny. Jen fotografie napovídá, že i zde půjde o naši starou známou. Ale snad přece jen něco. Maorští domorodci označili živočicha, z něhož zbytky pocházely, jako tanihwu, obří chobotnici. Vyprávěli také, že se staly případy, kdy tanihwa napadla a potopila pirogy jejich předků. V polovině srpna 2001 vyvrhlo moře na pobřeží Nového Zélandu znovu podobného živočicha, u něhož byla tentokrát zachována torza pěti chapadel.
Luska ostrova Andros
Snad nejsilnější přesvědčení o existence obří chobotnice v blízkých vodách vládne mezi obyvateli ostrova Andros v Bahamském souostroví. Říkají jí tu luska a o její přítomnosti jsou přesvědčeni odnepaměti. Někdy prý dokonce uchvacuje i lidi stojící na břehu. Během 2.světové války byla v oceánu u východního pobřeží ostrova trénována britská komanda žabích mužů. Docházelo zde však k nebývale vysokému procentu záhadných ztrát, takže základna byla nakonec přenesena jinam. Výcvik vedl Bruce Wright, pozdější ředitel Severovýchodní stanice ochrany přírody v kanadské provincii New Brunswick. V roce 1967 publikoval v časopise Atlantic Advocate názor, že luska je obrovský dosud neznámý hlavonožec, s největší pravděpodobností gigantická chobotnice, podobná té, která byla v roce 1896 nalezena na Floridě.

Jihoafrická Nessie?

17. října 2007 v 19:29
Asi 100 km západně od jihoafrického Durbanu, v provincii Kwazulu - Natal, v krásné přírodní scenérii, padá u Howicku do více jak stometrové hloubky jeden z největších vodopádů afrického kontinentu.
Obrazek
V listopadu 1995 vodopád fotografovali obchodníci z Pietermaritzburgu, kteří zde byli, stejně jako ostatní turisté, za krásami tohoto přírodního úkazu. Když jeden z nich zaostřoval svůj fotoaparát, náhle se počala hladina vody pod vodopádem zvláštně čeřit. Zanedlouho se z jezera vynořila ještěří hlava na dlouhém krku. Fotograf i jeho přítel se ulekli a utekli. Dlouho nevěděli, co s fotografií, kterou ještě stačili udělat, podniknou. Báli se posměchu a tak zůstali v anonymitě. Bob Teeney, majitel restaurace v Howicku blízko vodopádů, který tuto fotografii koupil za 1000 randů, věří, že nejde o žert. V blízkosti vodopádů byly totiž nalezeny v jeskyních staré rytiny, ukazující podivného ještěra, podobného dinosaurům. Teeney řekl, že by za snímek nedal ani groš, kdyby nebyl přesvědčen o jeho pravosti.
Na existenci záhadného zvířete ukazuje i ta skutečnost, že těla lidí, kteří přepadli přes zábradlí nebo úmyslně skočili do vodopádu, se buď nikdy nenašla nebo měla na sobě stopy po rozsáhlých kousancích.
Je přirozené, že zpráva o podivném zvířeti přilákala k vodopádům nové řady turistů. Teprve poté další badatelé zjistili, že zprávy o "příšeře z Howicku" jsou staré mnoho let, ale nikdo je nebral vážně. Pocházely od šamanů kmene Zulu, žijícího v této oblasti, známých jako "sangomi". Ti vyprávějí legendu o "dešťovém hadu" ("rain snake"), který prý žije v největší hloubce jezera pod vodopádem. Sangomové vždy v minulosti brali své žáky k vodopádům a prováděli zde rituály, zaměřené na vyvolání příšery. Když ta totiž vychází nad hladinu, signalizuje to příchod velkého množství dešťů. Je zajímavé, že krátce po listopadu 1985, tedy právě po spatření zvířete oběma obchodníky, byla celá provincie Kwazulu-Natal postižena rozsáhlými záplavami.
Sangomové soudí, že příšera byla vylákána nad hladinu velkými otřesy. Stavitelé mostů a průplavu z Howicku do Pietermaritzburgu při odstřelu použili velké množství výbušnin, což také mohlo zvíře vylekat. Je také zajímavá a pozoruhodná shoda - stejně jako jezero Loch - Ness ve Skotsku byly vodopády vytvořeny náhlým geologickým zlomem před milióny lety a tak možná odpověď na otázku, jak se do uzavřené oblasti mohl dostat mořský dinosaurus a přežít do dnešní doby je stejná jako u tohoto nejznámějšího kryptozoologického případu.
Kde se však podivný tvor skrývá ? V říjnu 1995 se do jezírka pod vodopádem vydala skupinka odvážlivců. Potápěči zde objevili rozsáhlou spleť dutin a tunelů ve skále, které vedou do velké jeskyně. Nebezpečné podmínky pro potápění, mezi které patřila snížená viditelnost, ale zejména hloubka skalních dutin (až 30 metrů), znemožnily podrobný průzkum. Ten se má uskutečnit už v tomto roce s lepším přístrojovým ale hlavně bezpečnostním vybavením.

Co je to kryptozoologie???

17. října 2007 v 19:28
Kryptozoologie je obor zoologie skoumající živočichy o kterých nemáme nezvratné důkazy, ale jejichž existenci naznačují zprávy domorodců, pozorování cestovatelů, historické záznamy a legendy. ( z latiny crypto=skrytý)